Prim. MUDr. Silvie Šidáková: V rehabilitaci vidíme, že vše souvisí se vším.

Oblastní nemocnice Trutnov, a.s.

Rehabilitační oddělení trutnovské nemocnice navýšilo od začátku října počet lůžek a pozvalo k doléčení také pacienty, kteří mají po prodělaném Covidu přetrvávající potíže s dušností. Okamžitě se zvedla vlna zájmu. „Často jsou to například lidé, kteří byli zvyklí žít plnohodnotný aktivní život a nyní se zadýchávají jen při chůzi do schodů. Těmto lidem chceme pomoci vrátit se do kondice,“ říká primářka Silvie Šidáková, která dodává, že oddělení přijímá pacienty nejen z Trutnovska, ale také z širšího okolí.

Jak konkrétně můžete dušným pacientům pomoci?

Je potřeba říci, že lidé, kteří k nám přijdou, potřebují doporučení od pneumologa, který určí, jakého charakteru jejich potíže jsou. Obecně ale dechové obtíže po nemoci nemusí souviset pouze s plícemi. Dýchání je komplexní funkce, účastní se ho nejen plíce, ale také hrudník, jeho svaly, bránice. A právě zde je naše práce. Když uvolníme ztuhlý hrudník, zlepší se i dech. Kromě individuální práce fyzioterapeutů je naše oddělení vybaveno kyslíkem, chodícím pásem a pomůckami pro trénink dechových funkcí, což tuto léčbu skvěle doplňuje.

Můžete rehabilitací pomoci i lidem s dechovými obtížemi jiného původu?

Věřím, že dechovou rehabilitací můžeme pomoci například astmatikům, nebo lidem s onemocněním plic, které se nazývá CHOPN. Plicní choroby tu byly vždy, ale dříve nebylo obvyklé tyto pacienty posílat na rehabilitaci, většinou se tyto potíže řešily pouze nezbytnými léky. Proto je dobrá zpráva, že funkčnost dýchání můžeme vylepšit právě cílenou rehabilitací pohybového aparátu. Zásadní je ale motivace pacienta, jeho vůle to zkusit a touha se uzdravit. Odměnou mu bude úbytek předepsaných léků, naučí se techniky, které mu pomohou uvolnit hrudník, což je přínosné i v případě jiných onemocnění. Určitě tedy nejde jen o léčbu postcovidových obtíží, ale paradoxně právě díky Covidu se tento způsob péče spustil.

Dá se říci, že jde o nový trend v rehabilitaci?

Určitě ano. Po skončení poslední jarní covidové vlny se o významu rehabilitace v péči o postcovidové pacienty začalo mluvit, objevily se nové semináře na toto téma. U nás v kraji je jedním z propagátorů rehabilitační léčby pacientů po Covidu doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D z Plicní kliniky FN HK. Všiml si totiž toho, že mnozí pacienti, kteří se léčili s Covidem, mají již objektivně rentgen plic v pořádku, přesto mají stále problémy s dýcháním. Příčina je právě v tom, že během dlouhého léčení hrudník zatuhne, svaly se zkrátí. Tady pak nastupuje naše práce, abychom je opět uvolnili.

Pozorujete ve svém oboru nějaké další trendy současné doby?

Když už jsme u dýchání, všímám si, že přibývá i mladých lidí, kteří přicházejí právě s tím, že mají bolesti v oblasti hrudníku nebo se jim špatně dýchá. Již absolvovali třeba i vyšetření na EKG, protože je píchá pod prsem nebo pod lopatkou a tak je nejdříve napadne, že se jedná o infarkt. Ve skutečnosti jde ale o takzvaný syndrom hrudní stěny, který má na svědomí kombinace sedavého zaměstnání, ztuhlého hrudníku a stresu. Stres a psychické problémy mají totiž vliv na napětí svalů. Šikovný fyzioterapeut může pacientovi pomoci tyto potíže celkem jednoduše odstranit. Lidem, které takto rozcvičíme, se pak nesmírně uleví a jsou hlavně rádi, že nemají žádnou vážnou nemoc.

To musí být moc hezké, když vidíte výsledky své práce…

Pracuji v krásném oboru. Je to velmi pozitivní práce. Nesoustředíme se na nemoc, ale na návrat k uzdravení a to nejen těla, ale i psychiky. Už jen ta informace, že se potíže pacienta dají rozcvičit, je totiž ohromně léčivá. V rehabilitaci je také prostor pro celostní pohled na pacienta. Nejvíce se samozřejmě zaměřujeme na svaly, šlachy, a celý pohybový aparát, ale zajímáme se také o psychickou a sociální situaci člověka, protože vše je propojené. Zejména to, v jakém prostředí člověk žije, kde a v jaké poloze pracuje, jak se tam cítí, jaké má vztahy a jaké řeší problémy, to vše se může odrážet například v nějaké chronické nemoci, třeba v bolestech hlavy nebo zad. Takový člověk pak chodí od jednoho vyšetření k druhému a příčinu bolestí se nedaří najít. A i když mu doporučíme nějaké cvičení, tak když je přetížený, nemá na to čas. Jenže pokud je člověk v napětí, jsou v napětí i jeho svaly. Mnoha lidem by se srovnalo zdraví, pokud by vyřešili své problémy a narovnali si vztahy s nejbližšími. Jenže často to není tak jednoduché, je to většinou běh na dlouhou trať. Každopádně je tento celostní pohled v rehabilitaci velmi zajímavý.