Zdravotnictví v kraji se musí připravovat na stárnoucí populaci
Zdravotnictví v Královéhradeckém kraji bude v příštích letech čelit otázce, jak řešit zvýšenou potřebu dostupné zdravotní péče pro postupně stárnoucí populaci obyvatel. Prognózy vývoje stárnutí obyvatel představil na semináři s názvem Zdraví a zdravotnictví v Královéhradeckém kraji v roce 2030 ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistik ČR Ladislav Dušek. V kraji totiž postupně roste procento seniorů, kteří budou dříve či později potřebovat zdravotní péči. Kraj je navíc z hlediska celorepublikového průměru už nyní jedním z nejstarších. Získané informace budou podkladem pro Koncepci zdravotnictví pro roky 2021 – 2025.
Na pozvání náměstka hejtmana pro zdravotnictví Aleše Cabicara představil v polovině února na půdě krajského úřadu v Hradci Králové ředitel Ústavu Ladislav Dušek současný vývoj stárnutí populace a prognózy příštích let. Infomace si poslechli nejen radní, ale i ředitelé krajských nemocnic a Fakultní nemocnice v Hradci Králové a zástupci pojišťoven. Ti všichni totiž budou muset připravovat plán, na základě kterého bude zajištěna péče o pacienty i do budoucna, a to v rámci celého systému krajského zdravotnicví a dále pak v návaznosti na sociální péči.
Ze současných dat z Národního informačního zdravotnického systému vyplývá, že Královéhradecký kraj je jedním z nejstarších krajů v republice a dokonce i v celé Evropské unii. “V tuto chvíli je Česká republika nad průměrem tzv. indexu závislosti Evropské unie, tedy počtu lidí v produktivním věku na jednoho seniora. Vyjádřeno čísly je to 3,6 obyvatel produktivních na 1 seniora. Za deset let to ale bude už 2,6. Samotný hradecký region je na tom ještě hůře, protože se už nyní pohybuje na čísle 3,2 a v budoucnu to bude 2,4. Kdyby se tak nyní tento region oddělil a vznik by z něho samostatný stát, byl by nejstarší v celé Evropské unii,“ uvedl v přednášce Ladislav Dušek. Co se týká tématu rostoucí střední doby dožití, i ta se postupně v našem kraji zvyšuje a přináší s sebou značná rizika a budoucí potřeby obyvatel. „Například se to odráží i na výrazném nárůstu jednočlenných domácnosti s velkým podílem seniorů. I v tomto ohledu je bohužel hradecký region na vrcholu, kdy je tu, oproti jiným místům v republice, významně zastoupena kategorie samostatně žijících žen a mužů nad šedesát let. A predikce stárnutí je ještě progresivnější. To vše má dopady i na samotné zdravotnictví. A to nejenom z pohledu nemocnosti, ale i z pohledu delší hospitalizace a vyšší potřeby sociálních zdravotních služeb,“ míní Ladislav Dušek.
S výsledky a potřebou na situaci reagovat v dlouhodobém měřítku souhlasí i náměstek pro zdravotnictví Aleš Cabicar: „V tuto chvíli připravujeme koncepci krajského zdravotnictví na roky 2021 až 2025 a informace pana profesora Duška jsou pro nás zcela zásadní. Je velmi podstatné mít relevantní data z vývoje za poslední čtyři roky a zároveň vědět, jaké jsou trendy a demografický vývoj obyvatelstva v kraji. Cílem koncepce je pak pokrýt veškeré potřeby obyvatelstva, vědět, jak by se mělo naše zdravotnictví chovat a o co v následných letech starat. Do všech krajských nemocnic se totiž za poslední roky investují stovky milionů do jejich rozvoje, ať už do stávajících či nových prostor, tak do přístrojového vybavení a zde jsou jasná čísla, že je to potřeba.” Kraj ale počítá i s nutnou návazností na sociální oblast: „Jsme sice v rámci Evropské unie nejstarší, ale není to dáno jen stárnoucí populací, ale zejména i aktivním přístupem rozvoje zdravotnictví a prolongací délky dožití. Proto se musíme ve spolupráci se sociální oblastí připravovat i na řešení následné péče a na ambulantní sektor. S tím souvisí např. i denní stacionáře a domácí péče,” doplňuje náměstek Cabicar.
Samotné nemocnice i kraj ale reagují i na budoucí potřebu lékařů a nelékařského zdravotnického personálu, čemuž byl na přednášce také věnován významný prostor. „Tento celorepublikový problém je spíše systémovou záležitostí vzdělávání budoucích lékařů a sester, nicméně my se snažíme vyjít budoucím lékařům a zdravotníkům při nástupu maximálně vstříc. Máme dva přístupy – jeden se týká podpory mladých lékařů, kdy kraj vypisuje stipendijní program, který je motivací pro nástup do některé z našich nemocnic a druhý se týká nelékařského zdravotnického personálu. Zde jsme ve spolupráci s městy vytvořili nadační fondy, které mají opět za cíl motivovat budoucí zdravotní sestry k nástupu do našich zařízení. Oba projekty jsou úspěšné a daří se nám volné pozice obsazovat,“ uvedl Aleš Cabicar.