V lékařských týmech nemocnic Královéhradeckého kraje působí i lékaři ze zahraničí
Se zabezpečením poskytování kvalitní zdravotní péče o pacienty v nemocnicích Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje pomáhají českým lékařům i kolegové z jiných zemí. V současné době se jedná celkem o 60 zahraničních lékařů, dalších osm by se mělo na výkon povolání lékaře v ČR začít připravovat v nejbližších měsících.
„Naše nemocnice zaměstnávaly k lednu 2017 celkem 494 lékařů, v přepočtu na úvazky 400. Šedesát z nich pochází ze zahraničí, z toho dvaatřicet ze Slovenska a patnáct z Ukrajiny,“ upřesňuje Miroslav Procházka, předseda představenstva Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje, a dodává: „Někteří z nich u nás pracují už více než 20 let, převážná většina ale nastupovala v posledních čtyřech letech.“
O lékaře ze zahraničí mají nemocnice zájem. Nutným předpokladem a prubířským kamenem samozřejmě je, aby cizinci ovládli na požadované úrovni český jazyk. Pokud ale toto zvládnou, jsou v lékařských týmech jednoznačně přínosem. „Je potřeba připomenout, že odbornou úroveň zahraničních lékařů garantuje Ministerstvo zdravotnictví ČR, které velmi důkladně prověřuje zejména zájemce s medicínským vzděláním získaným v zemích mimo EU,“ říká Miroslav Procházka a doplňuje, že tito lékaři musí prokázat své znalosti v rámci několikafázové aprobační zkoušky a po jejím úspěšném zvládnutí musí v ČR znovu složit atestaci, bez ohledu na to, zda už specializaci získali dříve ve své zemi, i bez ohledu na délku své praxe.
„Koncem loňského podzimu jsme vzhledem k dlouhodobě přetrvávajícímu nedostatku lékařů na jednotlivých odděleních realizovali náborovou akci na Ukrajině,“ informuje dále Procházka. „Cennou pomoc nám přitom poskytli dva ukrajinští lékaři, kteří u nás již pracují. Náměstci léčebné péče jednotlivých nemocnic pak ve spolupráci s primáři provedli výběr nejvhodnějších zájemců a nyní připravujeme vše potřebné pro příjezd osmi lékařů a jejich nástup do pilotního přípravného jazykového kurzu. Po něm by šest z nich mělo nastoupit do nemocnice v Náchodě, jeden do nemocnice v Rychnově nad Kněžnou a jeden do nemocnice v Jičíně,“ popisuje Procházka a dodává, že realita se pak samozřejmě může ještě mírně lišit díky náročným administrativním i jazykovým bariérám, ale intenzivně se pracuje na jejich zvládnutí, aby nemocnice tyto lékaře skutečně získaly.
Počty zahraničních lékařů v jednotlivých nemocnicích jsou různé a závisí na mnoha faktorech. Mimo jiné také na kapacitních možnostech zkušených atestovaných lékařů na jednotlivých odděleních, pod jejichž odborným dohledem pracují např. i mladí absolventi lékařských fakult do získání specializované způsobilosti a kteří se stejným způsobem věnují i lékařům z jiných zemí. Nejvíce lékařů ze zahraničí, celkem 37 z celkového počtu 213, pracuje v rámci Oblastní nemocnice Náchod. Ze 136 lékařů zaměstnaných v Oblastní nemocnici Jičín jich z jiné země pochází osm. Ve 120tičlenném lékařském týmu Oblastní nemocnice Trutnov je dnes 14 lékařů ze zahraničí a v Městské nemocnici ve Dvoře Králové nad Labem, kde pracuje celkem 25 lékařů, má v současné době zahraniční původ jeden lékař. Pacienti i kolegové se s nimi setkávají nejčastěji na interních a chirurgických odděleních.
Personální posilování svých nemocnic z řad odborníků ze zahraničí podporuje i Královéhradecký kraj. Aleš Cabicar, náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje pro zdravotnictví k tomu říká: „Pro nás je prioritou zajištění potřebného rozsahu a kvality péče pro občany, a to bez dostatečného počtu lékařů i dalších zdravotníků nelze. Dál se budeme samozřejmě zaměřovat na motivaci zejména mladých českých lékařů k práci v našem kraji, maximálním možným způsobem budeme stabilizovat naše lékaře v oblasti odměňování jejich práce i zaměstnaneckých benefitů, a současně s tím budeme podporovat i získávání kvalitních lékařů z ciziny. Zahraniční odborníci jsou dnes důležitou oporou i pro systémy zdravotnictví jiných zemí. Jestli v našich nemocnicích pracuje v současné době 12 % lékařů ze zahraničí, pro zajímavost nemocnice v Německu jich zaměstnávají 16 % a v britských státních nemocnicích pracuje dokonce 25 % zahraničních zdravotníků.“
Odbornost zahraničních lékařů je zajištěna
Lékaři ze Slovenska jako unijního státu mají cestu k práci v českých nemocnicích výrazně snadnější než lékaři ze zemí mimo EU. Slovenskému lékaři vydá rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání Ministerstvo zdravotnictví ČR na základě jeho žádosti, ke které je přiložen jeho vysokoškolský diplom a diplom o specializaci, osvědčení shody vzdělání s příslušnou směrnicí EU, doklad o zdravotní způsobilosti a doklad o bezúhonnosti. Lékaři ze Slovenska, kteří absolvovali vzdělání v českém nebo slovenském jazyce, mají oproti lékařům z ostatních zemí EU navíc i tu výhodu, že nemusí – dokladem či u pohovoru – prokazovat znalost českého jazyka. Lékařům, kteří získali vzdělání v rámci Evropské unie, uznává Česká republika i získané specializace.
Oproti tomu legislativní proces nastavený pro lékaře z Ukrajiny a dalších zemí mimo EU je náročnější. Těm musí být nejprve vydáno osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání, tzv. nostrifikace podle zákona o vysokých školách, kterou je možné získat na lékařských fakultách univerzit ČR. K uznání odborné způsobilosti pro možnost výkonu zdravotnického povolání na území ČR pak musí úspěšně složit aprobační zkoušku. Kromě zmíněné nostrifikace jsou povinnými doklady předkládanými k aprobační zkoušce opět doklad o zdravotní způsobilosti a doklad o bezúhonnosti. Aprobační zkouška má čtyři části – první a druhou částí jsou písemné testy, kdy prvním se ověřují odborné znalosti a druhým znalosti systému zdravotnictví a základů práva ve vztahu k poskytování zdravotní péče v České republice. Testy je možné vykonat v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém nebo ruském. Třetí částí je absolvování pětiměsíční praxe pod odborným dohledem na kterémkoliv zdravotnickém pracovišti. V průběhu praxe uchazeč zpracovává pět případových studií, z nichž pak musí jednu obhájit v rámci ústní zkoušky. Čtvrtou částí je ústní zkouška, která ověřuje odborné znalosti a schopnosti vyjadřovat se v českém jazyce v rozsahu nezbytně nutném k výkonu zdravotnického povolání, a to slovem i písmem. Náročnost aprobační zkoušky dokazuje i skutečnost, že podle dostupných údajů se úspěšnost uchazečů např. v roce 2015 pohybovala pouze kolem 11 %, v roce 2016 ještě dále klesla, a to na pouhých 8 %.
Specializace získané ve státech mimo Evropskou unii nejsou v České republice uznávány. Na lékaře, který úspěšně složí aprobační zkoušku a následně získá odbornou způsobilost, je v tu chvíli z hlediska výkonu lékařského povolání pohlíženo stejně jako na absolventa české lékařské fakulty. Musí se zařadit do základního oboru specializačního vzdělávání, poté může Ministerstvo zdravotnictví žádat o uznání části zahraniční praxe. Následně musí splnit podmínky vzdělávacího programu, a nakonec úspěšně složit atestační zkoušku z daného oboru. Do specializační přípravy přitom nelze započíst odbornou praxi získanou na území České republiky před uznáním odborné způsobilosti (tedy před úspěšným složením aprobační zkoušky).
Ing. Veronika Svobodová
PR manažerka ZH KHK a.s.
T: +420 603 415 825
E: svobodova@zhkhk.cz