Trutnovské ARO se v létě otevřelo veřejnosti

Oblastní nemocnice Trutnov, a.s.

Ve čtvrtek 26. července 2018 proběhl vůbec poprvé v historii Oblastní nemocnice Trutnov a. s. den otevřených dveří na oddělení ARO. Více jak osmdesát zájemců se přišlo podívat na dennodenní práci sestřiček a lékařů tohoto oddělení.

O jednom z horkých letních dnů, v době tradiční technologické odstávky oddělení, kdy se maluje, uklízí a dělají se technické revize, se otevřely místnosti anesteziologicko-resuscitačního oddělení trutnovské nemocnice. Veřejnost ale i kolegové z nemocnice si mohli prohlédnout příjmovou místnost, kde se provádí prvotní zajištění pacienta přivezeného záchrankou, dále jednotlivé boxy, kde byli na lůžkách pacienti – figuríny napojené na různé přístroje a infuze. Sestřičky pak ukazovaly práci s nimi, například i rozepsanou dokumentaci – co vše musí zaznamenávat, odkud a jak se odebírá krev a sputum a trpělivě odpovídaly na dotazy svých kolegů i laiků. Veřejnost si mohla vyzkoušet na figuríně i srdeční masáž.

A proč se ARO vlastně takto otevřelo? „Mnozí z nás občas slýchají otázky typu: ‚Jak vypadá vaše oddělení?‘ ‚Vy se máte, vy na oddělení nemusíte nic moc dělat, za vás pracují přístroje, atd.‘. Chtěli jsme proto nejen našim kolegům, ale i třeba příbuzným pacientů, kteří u nás leželi, ukázat blíže naši práci,“ vysvětluje vrchní sestra oddělení Vlasta Bílková, která se inspirovala např. na dni otevřených dveří v sousední nemocnici v Náchodě, kde podobná aktivita běží pravidelně již několik let.

Samostatnou kapitolou a důležitou prací zdravotníků na tomto oddělení je pak bazální stimulace. Ta má za cíl stimulovat pacienta, aby postupně zase vnímal vlastní tělo. Díky určitým metodám by měl snáze a celkově kvalitněji vnímat okolní svět a následně s ním navazovat opět komunikaci. „Používáme určité vjemy a situace, které jsou pro pacienta blízké, a snažíme se mu navodit příjemný pocit, který jej pomáhá navrátit zpátky do reálného života. Používáme iniciální doteky, dáváme pacientům do lůžka oblíbené předměty. Pouštíme jim zvuky mazlíčků, oblíbenou hudbu nebo používáme jejich oblíbenou vůni. Učíme příbuzné, že se nemusí bát sáhnout a promluvit na své nemocné příbuzné. Naopak, jejich hlas a doteky velmi pomáhají k uzdravování,“ říká vrchní sestra Bílková.

Zdravotníci také nechali všem obtěžkat batoh, se kterým vybíhají na oddělení na pomoc ostatním kolegům při potřebné resuscitaci. „Chtěli jsme všem ukázat, že naše práce je velmi náročná, a že realita je trochu jiná, než v seriálech v televizi. Kolegům z nemocnice jsme se zase chtěli představit, jelikož jsme tak trochu uzavřené oddělení a moc se nepotkáváme. A když už nás potkají, tak většinou při akci, kde se soustředíme na záchranu, a pak prý vypadáme velice nepřístupně… Přitom jsme všichni v nemocnici jeden tým, který se snaží jen o jedno – zachránit a vyléčit pacienta,“ dodává s úsměvem Vlasta Bílková.